Významné osobnosti
Narodil se 15. 5. 1941 v Klatovech, naši školu absolvoval v roce 1959. V letech 1957 - 1975 pracoval ve výrobním družstvu Keramo v Kožlanech, kde si osvojil výrobní praxi, dále v mosteckém a duchcovském závodě Karlovarského porcelánu jako návrhář a ve výrobním družstvu Chodovia v Plzni - Košutce. Družstvo Chodovia vzniklo jako pobočka hlavního závodu v Klenčí, který zastřešil produkci umělecké keramiky několika výrazných osobností (vedle Rybáka např. František Pavlas, Jiří Dítě, Zdeněk Jílek).
Souběžně se věnoval vlastní keramické tvorbě, která se vyznačuje jednoduchým tvarem (charakteristické jsou pro něj např. kulovité žardiniéry), střídmým dekorem a zemitou barevností. Vychází z tradičních keramických technologií, používá při tom tvrdou kameninu a červenici, u realizací vysokožárný šamot. Keramik. Žije na samotě Granátka u Janovic nad Úhlavou, působí na Klatovsku. Člen UVU Plzeňské oblasti.
(Zdroj: http://www.socharstvi.info/autori/jan-rybak/ ; použit text Marcela Fišera)
Jan Rybák, jedna z výrazných uměleckých osobností města Klatovy i naší školy, zemřel 8. 4. 2017.
Jan Samec, narozen v roce 1955 v Karlových Varech, malíř, keramik a ředitel Krajské galerie umění Karlovy Vary. Studoval na SPŠ keramické v Bechyni a na FF UK v Praze u prof. Zdeňka Sýkory. Zabývá se malířskou tvorbou a keramikou. Jako abstrakní expresionista pracuje s vlastní ikonografií. Člen skupiny KVÁRT a TÝN 93. Zastoupen ve sbírkách Národní galerie Praha, GU Karlovy Vary a GVU Cheb. Slovník Chagall str. 250. Významný karlovarský výtvarník, který je dražen v prestižních aukčních síních.
(Zdroj: https://sbazar.cz/…aukcni-jan-samec-vzhuru-akryl-xxl)
Mezi významné osobnosti, které mají vazbu na naši školu, patří bezpochyby paní Helena Schmausová-Shoonerová. Ve skutečnosti by mezi absolventy školy být zařazena neměla, neboť začala zde studovat v roce 1956, ale středoškolská studia dokončila na keramické škole v Karlových Varech v roce 1959. Jejívztah k naší škole i k Bechyni je všek takový, že si zařazení mezi významné osobnosti školy rozhodně zaslouží. Snažila se o vybudování jakéhosi kulturního podhoubí v Bechyni. Pocházela z kulturního prostředí (byla pravnučkou Františka Křižíka), přátelila se s řadou výtvarníků (např. Jan Antonín Pacák, s nímž se setkávala na sympoziích malby na porcelán v Dubí, profesor Jarkovský z UJEPP Ústí nad Labem), s herci (např. Jan Kačer, Jan Potměšil aj.). V Křižíkově vile a v jejích zahradách pořádala setkání po vernisážích výstav a jiných akcích - vždy pod záštitou kanadského velvyslanectví (v letech 1970 - 1990 žila v Kanadě), pořádala výstavy, které měly charitativní podtext. Její výtvarná tvorba je zcela specifická náměty i zpracováním. Kromě malby kobaltem pod glazuru nebo do glazury později přešla na malbu akrylovými barvami a zabývala se i ilustracemi knížek pro děti (většinou- jak jinak, - o zvířátkách). Velmi si vážím toho, že jsem ji mohl poznat, že jsem několikrát měl možnost využít její pohostinnosti a okusit prostředí krásné prvorepublikové vily.
Jiří Novotný
"Helena Sshmaus-Shoonerová studovala v letech 1956 - 1959 na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni a Střední průmyslové škole keramické v Karlových Varech, v letech 1959 - 1965 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Otto Eckerta a prof. Jana Nušla.
Po studiu se věnovala navrhování šperků, jako návrhářka působila dva roky v Jablonci nad Nisou, byla výtvarnicí železnobrodského skla. První ocenění získala na Mezinárodní výstavě bižuterie v Jablonci nad Nisou (1965, 1968). Jejím zahraničním úspěchem byla účast na světové výstavě - zpracovalakolekci šperků pro EXPO ´67 v Montrealu, a to jí otevřelo cestu do Paříže, kde její kolekci šperků zakoupil obchodní dům Dior. Následovala nabídka stipendijního pobytu Paříži, v letech 1969 - 1970 pobývala v Itálii (v Římě uspořádala výstavu), a tam se seznámila se svým budoucím manželem, kanadským univerzitním profesorem Hugo Shoonerem. V letech 1970 - 1990 žili v Kanadě, kde se jim narodila dcera Caroline, která je lékařkou.
V Kanadě se Helena Schmausová-Shoonerová přestala věnovat šperkům a vrátila se ke keramice. Začala malovat fajáns (malbu kobaltem do glazury). Zvláštní místo v její tvorbě zaujaly kanadské indiánské mýty,legendy a pohádky. Se svou přítelkyní pobývala několik dní v indiánské rezervaci u Toronta, a tento pobyt se stal pro její následující tvorbu významnou inspirací. Koncem 70. let vytváří talíře se zvířecími motivy, motivy lidských tváří a Slunce.
Po svém návratu do Čech se v roce 1995 nastěhovalado vily svého pradědečka Františka Křižíka. Od roku 1993 mění Helena Schmausová radikálně svůj výtvarný projev. Opouští klasickou fajáns, při níž byla omezena v barevnosti. Už nemaluje do glazury, ale plastiku po výpalu šepsuje podkladovým nátěrem a pakna ní maluje.
Helena Schmausová-Shoonerová svou uměleckou dovednost vyjadřovala s estetickou invencí a se smyslem pro humánní životní filozofii, která se projevuje láskou k přírodě a k motivům z lidských příběhů.Uspořádala řadu samostatných výstav, většinu z nich pod záštitou Kanady, a vždy v souvislosti s charitativní akcí. často to byly výstavy skupinové, jichž se účastnili také její kolegové a přátelé , s nimiž se setkávala na sympoziích malby na porcelán v Dubí. Dlouhodobě podporovala Dětskou psychiatrickou léčebnu v Opařanech."
(Zdroj: článek Ireny Mašíkové, MZ 5/2019, str 5, mírně upraveno)
Český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog, absolvent školy z roku 1937. Dále studoval na pražské UMPRUM u profesorů Mařatky a Laudy, absolvoval v roce 1941.
Následně působil na UMPRUM jako asistent, od roku 1950 jako odborný asistent u profesora Kavana v ateliéru užitého sochařství. V roce 1952 se stal profesorem (obor modelování pro architektonickou tvorbu a plošné obory), v roce 1963 jmenován docentem, poté prorektorem (1966 – 1972) a nakonec rektorem VŠUP (1972 – 1985).
(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Simota)
Absolvent školy z roku 1972 (přestože absolvoval obor technologie keramiky, prosadil se v oborech výtvarných). Narodil se 13. 2. 1953 v Táboře. V dětství navštěvoval Lidovou školu umění v Táboře, kde jej učil záklaům výtvarné práce malíř Karel Valtr. Poté absolvoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni a následně vystudoval obor chovatelství koní na Vysoké škole zemědělské. V roce 1982 emigroval se svou manželkou Danielou Jeriovou do Kanady.
Jan Sovák se od mládí zajímal o dinosaury a pravěk, k čemuž ho inspiroval svým dílem především Zdeněk Burian. Sen o kreslení a malování dinosaurů se mu splnil po emigraci. Malíř je znám stovkami rekonstrukcí pravěkého života (často s dinosauřími náměty), které vytváří pod vedením vědců, jako například kanadského paleontologa Philipa J. Curieho. Spolupracuje ale i s Bořivojem Zárubou. Jeho dílo zahrnuje více než 170 ilustrovaných knih v patnácti jazycích. Ilustrace se objevily i ve dvanácti vzdělávacích filmech z produkce Discovery Channel Worldwide a spolupracoval též s National Geographic. Mimo jiné ilustroval i vědeckofantastický román Jurský park, který byl předlohou pro stejnojmenný film Stevena Spielberga.
V současnosti je považován za jednoho z nejlepších paleoartistů, jak se v anglosaských zemích označují kreslíři pravěku. Také dostal neoficiální přezdívku "novodobý Zdeněk Burian" a pokračuje spolu s dalšími českými ilustrátory - Inkou Delevovou-Mrkvičkovou a Josefem Moravcem - ve slavné tradici českých ilustrátorů pravěku.
Dne 17. 11. 2019 bylo Janu Sovákovi uděleno čestné občanství města Tábor.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sov%C3%A1k
V neděli 17. listopadu 2019 si převzal čestné občanství města Tábora akademický malíř Jan Sovák (66). (...) "Jan Sovák je jeden z nejlepších malířů pravěku. Je absolutně ojedinělý v zachycení a vyjádření děje. Jeho díla žijí svůj život. Dokáže zachytit útok dinosaura nebo vyjádřit strach zvířete z šavlozubého tygra, a to vše při zachování vědecké autentičnosti a faktů," řekl o táborském rodákovi Don Less, americký paleontolog a spolupracovník Stevena Spielberga. (...) V současné době je ředitelem filmového studia Maya. Řadu let spolupracuje také s Národním muzeem v Praze a podílel se i na jeho nedávné rekonstrukci. " Čestné občanství si dám někam na hezké místečko. Tábor se mi pořád líbí, a kdo ví, třeba tady budu jednou opět bydlet."
Zdroj: Právo, 20. 11. 2019 (zkráceno)
Další informace:
https://www.zoopraha.cz/aktualne/akce-v-zoo-praha/12044-malir-a-ilustrator-jan-sovak-zachytil-navrat-divokych-koni
https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/malir-jan-sovak-se-stal-cestnym-obcanem-tabora-20190418.html
https://www.novinky.cz/muzi/clanek/cesky-malir-inspiroval-stevena-spielberga-40304250





